Plukovník Bedřich Krátkoruký - výročí narození.

8. října 1913 se v Hořátvi, malé obci u Nymburka narodil Bedřich Krátkoruký. Rodina se krátce na to přestěhovala do Byšiček u Lysé nad Labem. Po ukončení základní školy, nastoupil ke studiím na reálném gymnáziu v Nymburce. Studia nedokončil.

Pilotní výcvik prodělal v rámci presenční služby, následně studoval Vojenskou akademii ve Vyškově. Svoji kvalifikaci dále doplnil stíhacím výcvikem u Leteckého pluku 4 v Hradci Králové, kde poté působil s letouny Avia B534 až do okupace republiky.

Po vyhlášení protektorátu odešel 15. července 1939 do odboje tzv. polskou cestou. Po příchodu do Francie byl přidělen k výcviku v Chartres a 17. května 1940 přidělen k GC III/3, kde působili další

vynikající českoslovenští piloti, Kuttelwascher, Kruml, Keprt, Stehlík, Hubáček, Šlouf a další.

Zde dosáhl celkového skore 3+1. Prvního sestřelu dosáhl na letounu MS406 dne 19. května 1940, kdy ve spolupráci sestřelil Bf109 a při stejné akci jednu Bf109 pravděpodobně. Dalšího sestřelu dosáhl hned druhý den, 20. května, kdy opět ve spolupráci nad Monchy la Gache sestřelil He111. V souboji byl však jeho Morane poškozen a let skončil nouzovým přistáním. Třetí úspěch zaznamenal až 13. června 1940, během ústupových bojů, tentokrát již v kokpitu modernější Dewoitine D520, kdy spolu s Lt. J. Čermákem sestřelili další He111 u Romilly.

Po kapitulaci Francie, přeletěl spolu s GC III/3 do severní Afriky a odtud lodí do Velké Británie.

Zde byl po vstupu do RAF VR, přidělen k výcviku k No 5 OTU v Usworthu a 3. října 1940 k 1. stíhací peruti. Prvního sestřelu v jejich řadách dosáhl v noci z 10.-11. května 1941, kdy po přistání hlásil jeden He111 jako poškozený, po hlášení pozemní hlídky, která oznámila pád tohoto bombardéru do moře poblíž Shoeburyness, mu byl přiznán jako jistý sestřel.

Druhý sestřel následoval 21. května 1941 v rámci operace Circus 10, kdy během doprovodu bombardovacích Blenheimů na Béthune, sestřelil jeden Bf109.

Po ukončení operačního turnusu byl 1. ledna 1942 od 1. perutě přeložen k neoperační činnosti a byl přidělen jako instruktor k No 61 OTU v Hestonu. Do operační služby se vrátil 24. srpna 1942k 313. čs. stíhací peruti, kde působil až do osudného letu 15. ledna 1943.

Toho dne startoval Exeterský wing, složený z našich perutí, k doprovodu bombardérů nad Cherbourg. Při otáčení formace k cestě domů došlo ke srážce Krátkorukého na Spitfiru AR546 s letounem EP449 F/Sgt J. Bláhy. Zatímco EP449 se okamžitě i s pilotem zřítil do moře u Cap de la Hague. , B. Krátkoruký byl schopen pokračovat v letu. K jeho doprovodu se od wingu oddělil W/O F. Vavřínek. Zhruba 15 mil od pobřeží Portlandu, vysadil motor Spitfiru a B. Krátkoruký se rozhodl k nouzovému přistání na hladinu moře. Letoun však po několika sekundách zmizel pod hladinou i s pilotem.

Povolaný pátrací letoun ASR sice hlásil na místě havárie dinghy, další pátrání však nepřineslo žádné stopy a B. Krátkoruký je vzpomenut na panelu 124 památníku Runnymede.

V roce 1991 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam a 11. května 2007 mu byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě v Hořátvi.

Čest jeho památce